19. století - zámek Klenová

Roku 1932 koupil panství Klenová Joseph Phillip Eduard Stadion z Thannhousenu, který vlastnil rozsáhlá panství na Domažlicku. Na Klenové provedl rozsáhlé úpravy hradní zříceniny. Nechává například opravit polorozbořenou hranolovou věž, v patře druhé hradní brány buduje kapli, nechává zasypávat příkop a vytváří zahradu, kde vysazuje vzácné dřeviny. Na hradě nechává vybudovat kočárovnu s pseudogotickým štítem.

Kočárovna s pseudogotickým štítem

Jeho nejvýznamější zásluhou ale zůstává stavba zámku, která probíhala mezi lety 1834-1836 na místě bývalého jižního opevnění. Zámek má zřetelně oddělené tři části, které sloužili každá svému účelu. Východní část nápadně připomíná středověkou baštu, nyní v ní naleznete zámeckou restauraci. Nejvýznamější je západní část, kde se nacházely reprezentativní místnosti.

Úpravy hradu a stavba zámku Stadiona finančně vyčerpaly a tak je nucen Klenovou roku 1838 prodat. Dalším majitelem se stává zámožná měšťan František Vávlav Veith, který nechává vyzdobit západní část zámku a provede na něm i některé další dostavby. Výzdobu uvnitř provedl známý český malíř Josef Navrátil, který k výzdobě použil techniku malby stěn známou pod názvem iluzivní táflování. Jedná se o imitaci dřeva na stěnách.

Za dalšího majitele hradu Heliodora Heindla dochází k drobným úpravám, vytapetování zámku a k drobným úpravám zámeckého parku, který se zachoval dodnes (nachází se zde např. jinan dvoulaločný lat. Gingo biloba).

Průčelí střední části zámku Klenová

K drobným úpravám došlo i za dalšího majitele panství Klenová, který se jmenoval Felix Heintschell. O jeho velmi zajímavém osudu je jistě zajímavé se alespoň zmínit. Felix Heintschell byl zpočátku velmi chudý tkadlec, který sotva uživil svoji rodinu. Svá plátna vozil až do Vídně, kde se je snažil prodávat. Jeho bída ho dohnala až k plánům na sebevraždu. Zoufale chodil ulicemi a z posledních peněz si koupil los, který byl vítězný. Následně se celý jeho život velmi změnil. Z vyhraných peněz si postavil tkalcovnu, kterou posléze rozšířil na rozsáhlou textilní továrnu. Roku 1880 si mohl koupit panství Klenová. Císař František Josef I ho povýšil do šlechtického stavu s predikátem "šlechtic z Heineggu". Na Klenové nechal vystavit obytnou vilu, kterou pojmenoval po své dceři Paula.

Po smrti Felixe Heinstchela v roce 1896 nechává jeho manželka Johanna Heintschelová, rozená Merkuziová, na počest svého muže vystavit nedaleko hradu kapli sv. Felixe.

Zanedlouho si Johanna bere c.k. inspektora Antonína Snížka, který pravidelně dojížděl na kontroly do pivovaru v nedalekých Janovicích nad Úhlavou.